Poptávka po letecké dopravě
Hlavním důvodem výstavby nové dráhy na Letišti Praha je uspokojení rostoucí poptávky cestujících po letecké dopravě. V roce 2008 prošlo Letištěm Praha přes 12,6 milionu cestujících a další růst se očekává i do budoucna, i přestože se nyní s ohledem na ekonomickou recesi tento trend na čas zastavil.
Letecká doprava v České republice je v poměru k počtu obyvatel státu stále na jedné z nejnižších úrovní v Evropě a i proto veškeré prognózy mezinárodních institucí (Eurocontrol, ICAO, IATA) předpokládají její nadprůměrný růst. Porovnání letecké dopravy v České republice a Rakousku, zemí s obdobnou kulturní a ekonomickou tradicí, je uvedeno v tabulce.
S ohledem na předpokládaný vývoj nebude pražské letiště schopno bez paralelní dráhy leteckým dopravcům nabídnout atraktivní příletové a odletové časy. Již v současnosti je v provozních špičkách kapacita dráhového systému vyčerpána a letadla musejí často čekat na přistání i odlet a získat nový příletový nebo odletový čas ve špičkových hodinách provozu je prakticky nemožné.
Kvůli nedostatečné kapacitě jedné hlavní dráhy musí být odlétávající letadla již dnes, z důvodu zajištění plynulosti provozu, odkláněna od standardních odletových tratí, aby uvolnila místo dalšímu startujícímu letadlu. Tím se letadla dostávají do míst, kde by se normálně nevyskytovala. V případě poruchy na hlavní dráze nebo jejím vybavení pak letiště musí využívat vedlejší dráhu, jejíž provoz zatěžuje hlukem na 200 000 obyvatel Prahy a jejího nejbližšího okolí.
Protože stávající hlavní dráha patří k nejvytíženějším v Evropě (kapacita 46 vzletů a přistání za hodinu, jednoznačnou špičkou je letiště Londýn/Gatwick s kapacitou 46 až 50 vzletů a přistání, v závislosti na jejich poměru), dokáže tyto problémy vyřešit pouze paralelní dráha. Ta výrazně rozšíří kapacitu dráhového systému, který od počátku šedesátých let neprošel výraznějšími změnami. Tehdy však branami letiště prošel pouhý jeden milion pasažérů ročně.
Nárůst objemů přepravy
Od změny politického systému v České republice a zahájení integrace naší země do Evropské unie zaznamenává letiště v Ruzyni kontinuální růst počtu cestujících. Po vstupu České republiky do Evropské unie (2003) dosáhl tento růst vysoké dynamiky a v současnosti lze pražské letiště označit za jeden z nejrychleji rostoucích vzdušných přístavů Evropy. Tato skutečnost souvisí také s neustálým zvyšováním obliby letecké dopravy v celosvětovém měřítku a atraktivitou Prahy a České republiky jako turistického cíle a ekonomického centra ve střední Evropě.
Do nových ekonomických podmínek vstoupilo letiště v Ruzyni s jedním a půl milionem odbavených cestujících. Každý následující rok pak letiště zaznamenalo nový rekord v objemu dopravy. V roce 1993 padla hranice dvou, v roce 1997 čtyř a v roce 2000 pěti milionů cestujících. V průběhu následujících pěti let se výkon letiště zdvojnásobil a v roce 2005 tak bylo odbaveno již deset milionů pasažérů. Dosud nejvýkonnějším rokem byl rok 2008, kdy letištěm prošlo více než 12,6 milionů cestujících.
Ačkoliv počty cestujících kontinuálně rostou, dráhový systém letiště se od roku 1963, kdy padl rekord prvního milionu odbavených pasažérů, téměř nezměnil. Pokud nedojde k jeho rozšíření, letiště nebude v budoucnu schopno pokrýt poptávku po cestování. Zakonzervování současného stavu tedy s sebou přináší riziko, že velká část poptávky po letecké dopravě zůstane neuspokojena a že se zájem turistů i investorů přesune do jiného státu.
Kapacita letiště
Letiště Praha je největším mezinárodním letištěm na území České republiky a jedním z největších vzdušných přístavů v celé střední a východní Evropě. Zároveň je považováno za jedno z nejmodernějších letišť Evropy. Bez dalšího rozvoje však nebude schopno dále splňovat náročné požadavky svých zákazníků a konkurovat ostatním hráčům v regionu. V období provozních špiček je současný dráhový systém již dnes využíván na hranici svých možností.
Kapacita každého letiště jako celku obecně určují tři faktory:
Kapacita koncové řízené oblasti letiště Praha/Ruzyně odpovídá kapacitě dráhového systému a TMA je navrženo tak, aby v případě potřeby bylo možné využívat kterýkoli směr dráhového systému.
Kapacita odbavení cestujících a letadel byla významně rozšířena díky výstavbě Terminálu 2. Kapacitu tohoto odbavovacího komplexu lze dále rozšiřovat postupným vybavováním technologiemi a dalšími stavebními úpravami.
Jediným faktorem, který omezuje další rozvoj letiště Praha/Ruzyně, je jeho dráhový systém. Ačkoli se Letišti Praha ve spolupráci s Řízením letového provozu ČR (ŘLP), Úřadu pro civilní letectví (ÚCL) a nejvýznamnějšími leteckými dopravci podařilo zvýšit hodinovou kapacitu dráhového systému z původních 34 pohybů na dnešních 46. Analýzy, provedené odborníky z agentury EUROCONTROL, stanovily mezní kapacitu stávajícího dráhového systému, po všech dostavbách a zavedení nových postupů, na 48 pohybů. Z tohoto důvodu je nutné kapacitu dráhového systému okamžitě řešit výstavbou nové paralelní dráhy.
Poznámka: Jednoznačnou špičkou v disciplíně počet vzletů a přistání za hodinu na jedné dráze je letiště Londýn/Gatwick s kapacitou 46 až 50 vzletů a přistání, v závislosti na jejich poměru (nejvyšší kapacita je dosahována při poměru 1:1).