Navýšení kapacity letiště
Společně s dalšími výhodami, které rozšíření dráhového systému přinese, se výstavba paralelní dráhy jeví jako optimální řešení neustále rostoucích požadavků na kapacitu pražského letiště.
Letiště Praha jedním z největších vzdušných přístavů v celé střední a východní Evrop a zároveň je považováno za jedno z nejmodernějších letišť Evropy. Bez dalšího rozvoje však nebude schopno dále splňovat náročné požadavky svých zákazníků a konkurovat ostatním hráčům v regionu. V období provozních špiček je současný dráhový systém už dnes využíván na hranici svých možností.
Kapacita každého letiště jako celku je obecně dána třemi faktory:
Kapacitou koncové řízené oblasti TMA (Terminate Management Area) - odpovídá kapacitě dráhového systému a TMA je navrženo tak, aby v případě potřeby bylo možné využívat kterýkoli směr dráhového systému
Kapacitou odbavení letadel a cestujících - byla významně rozšířena díky výstavbě Terminálu 2, přičemž kapacitu tohoto odbavovacího komplexu lze dále rozšiřovat postupným vybavováním technologiemi a dalšími stavebními úpravami
Kapacitou dráhového systému – ta je v současné době jediným faktorem, který omezuje další rozvoj letiště Praha/Ruzyně
Nejslabší stránkou letiště Praha/Ruzyně je v současnosti jeho dráhový systém, který je v období provozních špiček využíván na hranici svých možností. Ačkoli se společným úsilím Letiště Praha, Řízení letového provozu ČR, Úřadu pro civilní letectví a pilotů Českých aerolinií a Travel Service podařilo dostavbou a úpravami postupů zvýšit hodinovou kapacitu o 30 % (z 34 pohybů na 46 s možností navýšit na max. 48 pohybů). Z tohoto důvodu je nutné kapacitu dráhového systému řešit výstavbou nové paralelní dráhy.
Letecká doprava v České republice je, v poměru k počtu obyvatel státu, stále na jedné z nejnižších úrovní v Evropě a i proto veškeré prognózy mezinárodních institucí (Eurocontrol, ICAO, IATA) předpokládají nadprůměrný růst.
Průměrný roční nárůst v letech 2007 – 2030 (mírně pesimistický scénář EUROCONTROL)
Od roku 1963, kdy se zprovoznil současný dráhový systém letiště, se počet vzletů a přistání na pražském letišti zvýšil více než čtyřnásobně. Počátkem šedesátých let byl na letišti odbaven jeden milion cestujících při 45 tisících vzletech a přistáních ročně, v roce 2008 to bylo už 12,63 milionu lidí a 179 tisíc vzletů a přistání.
Primárním přínosem paralelní dráhy je umožnit další rozvoj civilní letecké dopravy v České republice, alespoň na úroveň obvyklou v obdobných rozvinutých státech Evropy jako je Rakousko, Belgie, Dánsko, Norsko nebo Finsko. V souvislosti s celosvětově rostoucí poptávkou po letecké přepravě a atraktivitou Prahy a České republiky se v budoucnosti očekává pokračování růstového trendu. EUROCONTROL počítá v ČR s růstem letecké dopravy v průměru o 4 % ročně.
Rozvoj letiště však bude možný jen tehdy, pokud bude schopno tento nárůst kapacitně zvládat. Jedinou možností dalšího rozvoje největšího českého letiště je výstavba nové paralelní dráhy. Dráhový systém fungující na principu dvou nezávislých paralelních drah by letišti plně postačil v uspokojení rostoucí poptávky ze strany cestujících i leteckých společností nejméně na několik příštích desetiletí.