Zpět na výpis
Cestovatelský blog

Norsko bez turistů

Norsko je moje srdcovka a neustále se sem vracím. Překrásná příroda – fjordy, skály, jezera. Volnost pohybu, kempování. Ráj na zemi. Ano, v Norsku umí být pěkná zima a je to jedna z nejdražších zemí světa. Navíc každým rokem rapidně přibývá turistů a exponovaná místa mnohdy připomínají spíš Václavák. I tak se dá do Norska cestovat v letních měsících a potkat stále minimum turistů a to i na „klasickém“ Jihozápadním roadtripu. A to vše za poměrně málo peněz.

LETECKY DO NORSKA

Vloni v září jsem si potřeboval zase jednou utřídit myšlenky. Na to je toulání se po Norsku ideální. Chtěl jsem cestu podniknout jako lowcost. Rozhodnutí to bylo opravdu velmi spontánní, a tak jsem si letenku koupil pár dní před odletem. Stála něco kolem 3500 korun. Běžně ji i se zavazadlem seženete do 3000 korun českých. Další položkou, na které se dá výrazně ušetřit, je jídlo. Je dobré si vzít trochu zásob z Čech. Nicméně dá se pořídit i levná a výživná varianta v Norsku – těstoviny s pestem a zeleninou. Podle druhu použité zeleniny a tvaru těstovin můžete mít každý den jinou, ale vždy chutnou, večeři.

Vyrazil jsem sám, možnost půjčit si auto nepřipadala v úvahu. Cestování hromadnou dopravou by bylo hodně drahé. Tak nezbývalo nic jiného, než zkusit stop. Spousta lidí mě odrazovala, že Norové začínají být nedůvěřiví vůči turistům. Nicméně opak je pravdou, tedy tak napůl. Nikde jsem nečekal déle než hodinku. Musím ale přiznat, že mi tak z poloviny zastavovali turisté. Cestu jsem nechal volně plynout. Původní myšlenka byly Lofoty a Senja. Nakonec se, vzhledem k okolnostem, z toho vyklubal výlet po mně již celkem známém jihozápadě země.

Prvním populárním místem je údolí Romsdalseggen. Většina lidí vyjde pouze na vyhlídku u městečka Andalsnes v podobě kovového můstku. Přitom se dá snadno jít dál a potkáte nádherná jezera. Naskytnou se vám fascinující výhledy na celé údolí, fjordy, Trolí stěnu. Východy i západy slunce zde mají své neopakovatelné kouzlo. Možností je tu mnoho, ani já sám jsem tu ještě všechno neprošel.

TROLLTUNGA – VELKÝ PĚŠÍ OKRUH

V případě dalšího místa - Trolltungy se se turisté řídí pravidlem vyjet autem na nejbližší parkoviště, zde zaplatit parkovné kolem 1000 korun českých (každým rokem se cena zvyšuje). Následně se vyvézt taxíkem ještě o kus výše a pak ujít ten nezbytný úsek cesty po svých, udělat si tuctovou fotku a vyrazit zpět. Téměř nikoho už nenapadne jít nenápadnou cestou za Trolltungu a projít si krásný okruh, dlouhý téměř 40 km, kde je nespočet podobně krásných výhledů a i menších “trollích” jazyků. Navíc si toto místo užijete bez hodinové fronty na fotku. Cestou zažijete opravdovou samotu a klid. Čirá voda, šumění potůčku, tající sníh, chvíli člověk skáče po kamenech, pak jde bažinou. A to není jediný okruh. Od Trolltungy se dá jít několik delších tras a užít si norskou divočinu, respektive národní park Hardangervidda, zcela pro sebe. Navíc v Norsku na těchto vícedenních trasách jsou chatičky norského klubu turistů, kde můžete za poplatek přespat nebo si i vzít jídlo ze zásob. Je to velice milé a já jsem si alespoň symbolicky koupil čaj a čokoládu na cestu.

ALTERNATIVNÍ CESTA NA PREIKESTOLEN

Podobně tomu je i na posledním místě, které chci zmínit, Preikestolenu. Nejenže potrénujete trochu kondici, ale v případě alternativní cesty z Preikestolenu se vám naskytnou desítky impozantních výhledů na Lysefjord. Cesta má něco kolem 20 km, chvilku se člověk drásá po skále, chvilku jde lesní cestičkou nebo skáče po kamenech. Tahle různorodost dělá právě cestu zajímavou. Dále se dá jít další dny necelých 50 km a dojít do městečka Lysebotn, odkud se vyráží na Kjerag. To byla moje původní varianta. Nicméně po dvou týdnech chození s hodně těžkým batohem, jsem chtěl zvolit cestu trajektem. Na místo jsem dorazil kolem třetí hodiny odpoledne a přímo před nosem mi ujel trajekt. „Nevadí, pojedu dalším“. Velký omyl. To byl ten den poslední. Nikde nikdo. Trochu jsem znervózněl. Zásoby vody žádné, jidla jen symbolické, batoh těžký a nohy mě tentokrát docela bolely. Díky Bohu za rybáře. Nakonec jsem se s místním, který si přijel ulovit čerstvou rybu, domluvil. Poradil, kam dojít pro pitnou vodu a předal mi číslo na posádku brzké lodi, která bere jen místní. Byl to jediný člověk, kterého jsem potkal na celé trase ten den. Ustlal jsem si v „čekárně“ a šel spát se strachem, kolik to zítra bude stát. Protože trajekt na tu kratičkou cestu měl stát necelých 2000 korun. A co teprve nějaká soukromá loď. Nakonec se na mě usmálo štěstí a v 6 ráno mě opravdu nabral místní menší trajekt a stálo to necelé tři stovky. Inu zapadl jsem mezi místní .

Norsko je mírumilovná země, kde se nemusíte ničeho bát. Lidé jsou milí a ochotní Vám pomoci. A na vašich toulkách vám případnou samotu vynahradí příroda, která je v Norsku opravdu jedinečná i v létě.

Autor: Michal Ciml

Fotogalerie

Rubriky

Vyhledat letenky

Typ letenky