Zpět na výpis
Cestovatelský blog

Marrákešský „Staromák“

Upozornění

Informace pro cestující, kterých se týká aktuální opatření vlády ČR

Nařízení vlády platné od 16. 3. 2020*:

- zákaz vstupu na území České republiky pro všechny přilétající cizince, s výjimkou cizinců s přechodným pobytem nad 90 dnů nebo trvalým pobytem na území České republiky
- zákaz vycestovat všem občanům České republiky; cizí státní příslušníci s trvalým pobytem v České republice nebo cizinci s přechodným pobytem v České republice nad 90 dnů mohou opustit Českou republiku bez možnosti návratu během nouzového stavu

Aktuální seznam rizikových zemí ZDE.

Pokud se vás tato opatření týkají, necestujte na Letiště Václava Havla Praha. 

Cestujícím doporučujeme, aby kontaktovali místo, kde zakoupili svou letenku, tj. leteckou společnost, prodejce letenek nebo svou cestovní kancelář. Zde jim nabídnou náhradní řešení.

Aktuální provozní informace z letiště najdete ZDE. 

Informace k prevenci šíření nákazy koronavirem najdete ZDE.

*Pro seznámení se s výjimkami z omezení cestování navštivte webové stránky Ministerstva vnitra ČR.

Slavná náměstí bývají nejen místem, kde se píší dějiny, ale i jakousi výkladní skříní města a často i mentality jeho obyvatel. A nemusí to být notoricky známé newyorské Times Square, Rudé náměstí v Moskvě anebo Svatopetrské ve Vatikánu. Svůj nezaměnitelný půvab má i slavné náměstí Jemaa el Fna v marocké Marrákeši.

„Sněm mrtvých“ anebo „mešita ničeho“?

V překladu z berberštiny Marrákeš, nazývaný prvními cestovateli „Maroko City“, znamená „Země Boha“ a vznikalo jako nové hlavní město dynastie Almoravidů kolem let 1062 – 1070. Zpočátku mělo pravděpodobně podobu tábora a trhu, ale pak mnoho století hrálo významnou roli v celé severní Africe a patřilo a patří k nejbohatším městům regionu. Slavné náměstí Jemaa el Fna tady bylo postaveno tak obrovské proto, aby mohlo pojmout pravidelné trhy. Říká se, že název náměstí znamená „sněm mrtvých“ a připomíná tradici, podle které se tu vystavovaly hlavy popravených zločinců a povstalců - prý až do devatenáctého století. Podle jiné verze překladu to může být také „mešita ničeho“, která zase odkazuje na neuskutečněný plán kdysi vládnoucích Saadů postavit tu obrovskou mešitu. Jisté je, že po bloudění labyrintem křivolakých a úzkých uliček medíny, ve kterých se vyhýbáte skútrům a motorkám, je vstup na rozlehlé náměstí svým způsobem ohromující.

Jemaa el Fna v proměnách dne

Málokteré náměstí se tak mění v průběhu dne jako právě Jemaa el Fna. Po celý den tu sice najdete stánky s pomeranči a dalším ovocem, vystavěným do pyramidy, ze kterého vám ochotně vymačkají v horku velmi osvěžující džus, i přes den lemují náměstí nejrůznější prodejci, najdete tu „cvičitele“ hadů a opiček, můžete si nechat namalovat na tělo něco henou a vnímat, že se tu prolíná francouzský šarm s africkou živelností, ale skutečně magické začíná být toto místo až se soumrakem. Snad je to tím, že poleví úmorné vedro, které tu po většinu roku panuje, možná to způsobuje přechod ze sluncem přezářených barev do magického šerosvitu, ve kterém vynikají plynové lampy stánků, splývající z dálky v jednu světelnou řadu a nad tím zářící barevné neony restaurací podněcují fantazii.

Náměstí všemi smysly

Vzduch je nasycený vůní exotického koření, výpary z místní speciality tajinu, kuskusu, místy i pachem vařících se skopových hlav, a dalších jídel, která se tu ve velkém připravují. Do toho vůně máty ze silného čaje, kterému se tu říká berberská whisky a prodavači sladkostí, kolem kterých krouží vosy. Na sluch útočí hlasy „naháněčů“ do těch restaurací, překřikujících pouliční muzikanty, vypravěče a kejklíře, kolem kterých se tvoří hloučky posluchačů. Procházíte tím téměř středověkým divadlem, jež útočí na všechny smysly, a vnímáte neopakovatelnou atmosféru. Z jedné strany náměstí zní muslimská modlitba a z druhé jakési africké techno a do toho všudypřítomné mobilní telefony. Monumentální prolínání starobylého s novým, afrického a orientálního, vám může připadat jako zhmotněná podstata severní Afriky.

Osudová přitažlivost

Vzpomenete si na varování před kapsáři a jinými šejdíři, na které tu také můžete narazit, a jestliže vám na první dojem náměstí  Jemaa el Fna možná přijde trochu moc chaotické, druhý den v Marrákeši si uvědomíte, že tam musíte zase, protože vás něco neodolatelně přitahuje. A jste rádi, že nedošlo na plány „modernistické“ vlády z roku 1956, která chtěla přebudovat toto magické místo na parkoviště. Turismus tehdy začal upadat a vůbec se zvedla všeobecná nevole, díky které zůstalo kouzlo náměstí zachováno. Jeho význam jen potvrdilo, když byl v roce 1985 Marrákeš zapsán na seznam památek UNESCO.  

Text a foto: Libor Michalec

Rubriky

Vyhledat letenky

Typ letenky