Vznik letiště: 1932 - 1937
Historie pražského letiště se začala psát v roce 1929, kdy byl přijat návrh tehdejší vlády ČSR o vybudování nového letiště. Výstavba byla zahájena v červenci 1933 s použitím co nejmenšího podílu mechanizace, aby stavba přispěla ke snížení nezaměstnanosti v tehdejší době krize. Dokončena byla 1. března 1937.
Zahraniční odborníci označili v té době naše letiště za jedno z nejlepších v Evropě. Moderní a nadčasová odbavovací hala se stala vzorem pro mnoho dalších nově vznikajících letišť v celé Evropě.
Provoz zbrusu nového letiště Praha-Ruzyně byl oficiálně zahájen 5. března 1937 v 9:00, kdy zde přistálo první letadlo. Jednalo se o stroj Douglas DC-2 na vnitrostátní lince Piešťany–Zlín–Brno–Praha. První mezinárodní spoj na lince Vídeň–Praha–Berlín přistál v Praze o hodinu později.
Období druhé světové války: 1940-1945
Během okupace a 2. světové války spravovala letiště vojenská Fliegershorst. Němci zrušili veškerou československou leteckou dopravu, převzali letadla a využívali je především pro armádní účely. Znaky OK na letadlech byly přemalovány na D-A. V provozu zůstala jediná linka: Berlín–Praha–Vídeň, kterou letadly Junkers Ju 52 denně zajišťovala Deutsche Lufthansa.
Válka se na stavu letiště a jeho vybavení značně podepsala. Letištní hangáry německá armáda využívala pro opravy vojenských letadel, navíc zde vznikla vojenská letecká škola, kde se připravovali piloti bombardovacích letadel. I během války však pokračovala výstavba dráhového systému, v roce 1945 mělo letiště čtyři dráhy o délkách od 950 do 1 800 metrů.
Díky květnovému povstání se podařilo letiště získat s téměř nepoškozenými dráhami, které tak bylo možné ihned využívat.
Doba poválečná: 1946-1959
Po osvobození Československa v květnu 1945 byl na letišti rychle obnoven civilní provoz. V roce 1946 byl také schválen návrh výstavby nové dráhy a dalšího rozvoje letiště. Letiště bylo postupně modernizováno – vzletové a přistávací dráhy byly prodlouženy, byl doplněn systém pojezdových drah a světelné zabezpečovací zařízení na noční provoz. V letech 1947–1948 byla také zahájena výstavba paralelní dráhy směrem na SV a JZ.
60. – 80. léta
O rozšíření kapacit ruzyňského letiště bylo rozhodnuto již v roce 1956. O čtyři roky později rozhodla vláda o výstavbě nového terminálu severně od dosavadního – dostal proto název Sever (dnes Terminál 1). Komplexní výstavba začala v roce 1964. Nová odbavovací budova s kapacitou až 2,3 milionu cestujících ročně byla slavnostně otevřena v červnu 1968. Systém vzletových drah byl dále rozšířen a samotné dráhy byly prodlouženy až na délku 4,3 km.
Už v srpnu téhož roku prošlo letiště neobvyklou zatěžkávací zkouškou, když na něm přistávala letadla okupačních armád Varšavské smlouvy.
V 80. letech se výrazně omezila vnitrostátní letecká přeprava, a to jednak díky otevření dálnice Praha–Brno–Bratislava a také kvůli zrušení vnitrostátních linek na krátké vzdálenosti z důvodu snahy o úspory pohonných hmot.
V roce 1986 byla dokončena rekonstrukce původní odbavovací budovy z roku 1937, která ctila její funkcionalistickou architekturu. Dnes stará budovat s názvem Terminál 4 slouží zejména pro státní návštěvy.
Přelom milénia
Už na začátku 90. let bylo jasné, že počet cestujících, kteří se dopravují letecky, v Česku rychle poroste. Proto byl v červnu 1995 položen základní kámen nového odbavovací komplexu a parkoviště. V červnu 1997 byl zprovozněn vlastní terminál s kapacitou 4,8 milionu cestujících za rok a ve stejném roce vznikl také terminál Jih (dnes Terminál 3), který obsluhuje zejména soukromé lety. O rok později byl zprovozněn moderní cargo terminál, rozmrazovací stojánka a byla modernizována letištní věž.
Zatímco v roce 1995 prošly letištěm více než tři miliony cestujících, dvojnásobku, tedy více než šesti milionů odbavených cestujících, dosáhlo letiště v roce 2001.
V roce 2002 byl otevřen Parking C, tehdy největší poschoďové parkoviště ve střední Evropě. Začal se také využívat prodloužený prst B s nástupními prosklenými mosty a pohyblivým chodníkem a skončila rekonstrukce odbavovací budovy. V roce 2005 přesáhl počet odbavených cestujících hranici 10 milionů.
V září 2005 byla oficiálně otevřena veřejná část terminálu Sever (dnes Terminál 2), který je využíván pro lety v rámci schengenského prostoru. Po jeho úplném dokončení v lednu 2006 měli cestující k dispozici 27 nástupních mostů, kapacita odbavených pasažérů se zvedla zhruba o 30 procent.
10. léta 21. století: 2012–2019
V květnu 2012 byla zahájena generální oprava hlavní dráhy RWY 06/24, která sloužila od roku 1963. Rekonstrukce dráhy probíhala v několika etapách, dokončena byla v roce 2014.
V souvislosti s výročím narození prvního českého prezidenta bylo Letiště Praha-Ruzyně 5. října 2012 přejmenováno na Letiště Václava Havla Praha.
Rok 2015 přinesl zjednodušení systému parkování na letišti, které letiště zastřešilo značkou Aeroparking.
Přesně rok před výročím 80 let své existence Letiště Praha poprvé pokořilo hranici 13 milionů odbavených cestujících. Na denní bázi jsou odbavovány lety do Dubaje, a to největším dopravním letadlem světa, Airbusem A380, pro který musel být speciálně upraven nástupní most v prstu B. Z Prahy se pravidelně létá do Koreje, Číny, Kanady a USA.
Ve stejné době se začínají rýsovat konkrétní obrysy pro další rozvojové projekty letiště, je totiž zřejmé, že aktuální kapacita brzy přestane být dostatečná.
Důležitým milníkem je pak rok 2019, kdy si Letiště Praha připisuje další rekord, když pokořilo hranici 17 milionu odbavených cestujících.
20. léta 21. století: 2020–2025
S příchodem pandemie covid-19 se tak trochu zastavil nejen celý svět, ale také letiště. Výjimkou nebylo ani Letiště Václava Havla Praha. Provoz byl tedy narušen, v roce 2020 letiště odbavilo 3,7 milionu cestujících. Oproti roku 2019, kdy byl pokořen dosavadní rekord, se jednalo o 79% pokles. Nabídka destinací byla v tomto roce značně omezená a měnila se v závislosti na epidemiologické situaci – na začátku roku se létalo do celkem 111 míst po celém světě, v dalších měsících byly k dispozici lety průběžně až do 87 destinací.
V roce 2021 byly lety postupně obnovovány. V tomto roce Letiště Praha dohromady odbavilo 4,4 miliony cestujících. O rok později to bylo 10,7 milionů cestujících. A nárůst pokračoval i další roky. V roce 2023 odbavilo letiště 13,9 milionů cestujících. S rokem 2024 Letiště Praha začíná vracet na předcovidová čísla, a odbavilo tak 16,3 miliony cestujících.
Rok 2025 pak přináší zpět rekordní hodnoty počtu odbavených cestujících, když letištěm prošlo celkem 17 750 528 cestujících. Meziročně se tak jednalo o nárůst 1,4 milionu. Během roku 2025 zde působilo 84 leteckých společností, které nabízely spojení do 194 destinací. Ve spolupráci s dopravci bylo v průběhu roku otevřeno 19 nových linek.
Budoucnost: Letiště Václava Havla Praha 2030+
V dalších letech se cestování z Letiště Václava Havla Praha změní na zážitek. Před letištěm stojí řada výzev, díky kterým vznikne moderní letiště, které odpovídá budoucnosti a zůstává blízké lidem.
Letiště Praha totiž zahajuje největší modernizaci ve své historii. Ta přinese vyšší hodinovou kapacitu, efektivnější služby, přívětivější prostor a zejména pak vyšší úroveň pohodlí. Proměna však není jen technická, je také strategická. Stojí na čtyřech hlavních pilířích:
Zjednodušení dopravní dostupnosti
Zvýšení pohodlí a plynulosti odbavení
Modernizace bezpečnostního a technického zázemí
Posílení udržitelnosti a efektivity provozu
Modernizace Letiště Václava Havla Praha představuje dlouhodobý transformační proces, který reaguje jak na potřeby leteckých společností, tak také cestujících, obchodních partnerů a zaměstnanců.
5. října 2012 došlo k přejmenování letiště v Praze Ruzyni na Letiště Václava Havla Praha, tedy ke kroku, který v březnu stejného roku odsouhlasila Vláda ČR.
Slavnostní akt přejmenování
Slavnostní ceremoniál se uskutečnil 5. října 2012, tedy v den výročí narozenin bývalého prezidenta Československé a následně České republiky Václava Havla, a to za účasti mnoha významných hostů. Součástí slavnostní akce bylo i zahájení výstavy fotografií Václava Havla, které pořídili fotografové České tiskové kanceláře. Snímky vznikly v letech 1988 až 2011 nejen při oficiálních státnických aktech, ale i při přípravách na ně, při soukromých akcích i v osobních chvílích Václava Havla. Expozice je situována v odletové hale Terminálu 2 a zůstane zde až do konce roku, aby si ji měli možnost prohlédnout zájemci z řad široké veřejnosti.
Trvalé připomenutí osobnosti Václava Havla na letišti zajistí artefakt Bořka Šípka nazvaný Forum Havlum. Na deset let byl na letišti umístěn také gobelín vytvořený na návrh Petra Síse věnovaný památce Václava Havla.
Historie procesu přejmenování
Prosinec 2011 - Filmový režisér, scenárista a producent Fero Fenič krátce po smrti bývalého prezidenta Československé a následně České republiky Václava Havla navrhl přejmenovat mezinárodní letiště v Praze Ruzyni právě po tomto významném státníkovi tak, jako tomu bylo i na dalších světových letištích (JFK, Charles de Gaulle, M. R. Štefánik atd.). Petici podepsalo přes 80 tis. lidí.
Březen 2012 - Vláda ČR na svém zasedání 21. 3. 2012 odsouhlasila využití jména Václava Havla ve spojení s mezinárodním letištěm v Praze Ruzyni. S využitím jména svého manžela v této souvislosti souhlasila Dagmar Havlová.
Květen 2012 – Po konzultaci s jazykovými odborníky byl zveřejněn oficiální název, přičemž bylo určeno, že se prioritně s ohledem na mezinárodní klientelu letiště bude využívat VÁCLAV HAVEL AIRPORT PRAGUE, v české verzi pak LETIŠTĚ VÁCLAVA HAVLA PRAHA.
Září 2012 – Od 17. do 27. září 2012 byly na budovách letištních terminálů instalovány nápisy s novým názvem letiště v anglické verzi.
Říjen 2012 – Dne 5. 10. 2012 bylo letiště oficiálně přejmenováno.
