Krásy maďarské přírody

Maďarsko je zemí, která má s tou naší společného opravdu velmi mnoho. Tedy až na jazyk, který naopak nemá společného vůbec nic. Podíváme-li se však do historie, a to jak do nedávné, tak do té vzdálenější, nalezneme velmi mnoho událostí, které obě země spojují.

Roku 1335 Maďarsko společně s Českem a Polskem založilo takzvanou Visegrádskou skupinu, kam dnes spadá i Slovensko. Toto uskupení napomáhalo a i dnes napomáhá suverenitě a směřování střední Evropy. Kromě podobné rozlohy má tato země s naší i velmi podobnou hustotu zalidnění a i krajina je té naší velmi podobá. Klima je zde mírně sušší a teplejší a krajina je rovinatější. Právě ony pověstné maďarské roviny pokryté lány polí a podobnost s naší zemí jsou asi důvodem, proč Maďarsko po pádu železné opony upadlo mezi českými cestovateli zcela do ústraní. Ono skutečně potkat v Maďarsku Čecha jinde než v okolí Balatonu je docela vzácnost. Nicméně nemyslím si, že tak zcela oprávněná. Zaměříme-li se kupříkladu na maďarskou přírodu, nalezneme zde celou řadu skutečně kouzelných a zachovalých míst, která stojí jistě za to navštívit.

Ta nejzachovalejší příroda Maďarska má samozřejmě i jako jinde na světě statut národních parků a navzdory nevelké rozloze Maďarska se tato země může pochlubit hned deseti takovými oblastmi. Za několikadenní návštěvu nepochybně stojí každý z nich a každý milovník turistiky a malebných krajinek zde najde to své. My se však v následujícím textu krátce podíváme na čtyři z nich, přičemž dva se pyšní statutem UNESCO. Charakterem je každý z následujících parků zcela odlišný a svým způsobem zcela jedinečný.

NÁRODNÍ PARK AGGTELEK

Národní park Aggtelek (UNESCO) se nachází na severovýchodě Maďarska na hranicích se Slovenskem, kde park volně přechází v NP Slovenský Kras. Tato oblast je unikátní především díky bohatému systému jeskyň. Těch se zde nachází na 700. Nicméně tou zdaleka největší je jeskyně Baradla, která má délku 26 km a částečně zasahuje až do sousedního Slovenska, kde nese název Domica. Vstup do těchto rozsáhlých systémů je pro turisty samozřejmě zpoplatněn a je možný pouze s průvodcem, ale to na kráse jeskyní nikterak neubírá a ceny alespoň na té Maďarské straně nejsou nikterak přehnané. Na straně Slovenska je situace o poznání smutnější. Nicméně za zhlédnutí stojí asi obojí, protože krasová výzdoba tamních jeskyní je nepopsatelná a jedná se o nejrozsáhlejší soustavu krápníkových jeskyní ve střední Evropě. V některých krasových dómech se dokonce pořádají koncerty vážné hudby a při standardní prohlídce vám průvodci pustí alespoň zvukový záznam takového koncertu. Z počátku mi něco podobného bylo dost proti srsti a trval jsem si na svém, že přírodní úkaz podobných parametrů by měl být zachován v co největším poklidu. Nicméně po vyzkoušení musím uznat, že atmosféra takového jeskynního dómu doplněná o vážnou hudbu dokáže vykouzlit opravdu nezapomenutelný zážitek.

BALATONSKÁ VYSOČINA

Národní park Balatonská vysočina se nachází severně od Balatonu. Vyznačuje se kopcovitou krajinou podél břehů jezera tvořenou především zkrasovělými vápenci a dolomity pokrytými dubovými lesy a světlinami se stepní vegetací. K této poměrně rozsáhlé oblasti patří také Kis Balaton (Malý Balaton), což je mokřadní jezero nacházející se jihozápadně od hlavního jezera, opět velmi bohaté především na vodní ptáky, kterých je zde možno vidět až 250 druhů. Úplně nejkrásnější oblastí nejen tohoto národního parku, ale údajně i celého Maďarska, je však Tiháňský poloostrov zasahující hluboko do jezera Balaton. V dřívějších dobách se jednalo o ostrov, který s pevninou spojily až sedimenty jezera. Poloostrov má rozlohu pouhých 6x3 km, nicméně je sem toho vměstnáno opravdu velmi mnoho. Od  levandulových polí, přes krásné městečko Tihany, až po nádherné listnaté lesy střídající se se světlinami zdobenými čedičovými skalkami a gejzírovými kuželi z gejzíritu jako vzpomínka na dřívější sopečnou činnost. Tato oblast je rájem nejrůznějších druhů motýlů a také plazů, jako jsou například ještěrky zelené.

NÁRODNÍ PARK DUNAJ-IPEĽ

Národní park Dunaj-Ipeľ je oblast, kde dochází k soutoku řek Dunaj a Ipeľ. U nás je tato lokalita nazývána “Ohyb Dunaje“. Ohyb je jedním z nejvíce různorodých národních parků v Maďarsku vůbec. Zároveň je tato oblast považována za jedno z nejkrásnějších míst na celém toku této Amazonky Evropy.   Národní park se rozkládá na území od Budapešti po krásné historické město Ostřihom na hranicích se Slovenskem a v této oblasti se také nachází malebný Visegrád.  Oblast je tvořena především místním pohořím pokrytým nádhernými listnatými lesy. Některé vrcholky zde mají přes 800 m. n. m., což je na Maďarsko hodně, a tak zde mají dokonce vybudované pro tuto zemi vskutku exotické lyžařské sjezdovky. Celkově však krajina působí nádherným zachovalým dojmem a mnoho turistických stezek vás zavede na vrcholky, odkud se nabízí dechberoucí výhledy na celý ohyb majestátního Dunaje.

NÁRODNÍ PARK HORTOBÁGY

Národní park Hortobágy na východě Maďarska je zcela oprávněně dalším národním parkem se statutem UNESCO. Jedná se o jedinečnou oblast Maďarské pusty v oblasti mezi řekou Tisa a městem Debrecín. Což jsou zdánlivě nekonečné liduprázdné roviny s nadmořskou výškou okolo 90 m. n. m., kam až oko dohlédne. Jedná se o oblast, která byla v minulosti hojně využívanou zemědělskou krajinou. Kvůli častým nájezdům Tatarů a Turků však došlo k postupnému vysídlení celé krajiny a příroda zde dostala prostor pro svou revitalizaci. V současné době má krajina převážně tvář stepi doplněné o mnoho mokřadů a starých rybníků, výrazně porostlých rákosovými poli. Zemědělství, tedy převážně pastevectví, je zde samozřejmě opět provozováno, ale v poměrně malé míře a většina plochy je ponechána přírodě.  Můžete se zde tedy snadno setkat jak s typicky stepními, tak mokřadními zvířaty, a například z hlediska pozorování ptactva patří Hortobágy mezi vůbec nejlepší oblasti v celé Evropě. Snadno zde můžete pozorovat například čápy a kolpíky, ale ve stepních pasážích můžete narazit také na dropy, největší evropské ptáky. Pokud jde o zemědělská zvířata, má tato oblast opět svá specifická plemena krav a ovcí s velkými rohy a častým domácím zvířetem je zde pro nás exotický buvol.

Autor: Lukáš Vejřík

Mohlo by vás zajímat