Zpět na výpis
Cestovatelský blog

Porto – město vína, vysokých mostů a strmých uliček

Z letiště jedeme do centra města vlakem. Již cestou obdivujeme barevné domy, jejichž venkovní zdi chrání a zároveň zdobí vzorované kachličky azulejos. V centru města tento typický architektonický prvek objevujeme i na jednom z mnoha kostelů tady v Portu.

Historie na každém kroku

Protože je Porto postaveno na strmých svazích řeky Douro, z procházky městem se snadno může stát náročná túra, která si vyžádá hodně sil. S čistým svědomím ale mohu říct, že tahle námaha rozhodně stojí za to.

Město má bohatou historii, která se zrcadlí v místních stavbách městských domů i četných kostelů. Nejnápadnějším z nich je bezesporu kostel Torre dos Clérigos se svou věží čnící vysoko nad okolními střechami starobylé čtvrti Ribeira. Patinu starobylosti města kromě oprýskaných fasád a úzkých křivolakých uliček dotváří i každodenní život místních obyvatel včetně sušícího se prádla na balkónech a pavlačích.

Výraznými dominantami města jsou i vysoké mosty přes řeku Douro. Nejznámější a nejzajímavější z nich je most Doma Luise I., který svou konstrukcí připomíná Eiffelovu věž v Paříži. Také aby ne, když jeho autorem je právě Gustav Eiffel.

Ruby nebo Tawny

Při pohledu na levý břeh řeky Douro musí každému milovníkovi vín poskočit srdce radostí. V těsné blízkosti se tu vedle sebe nachází vinné sklepy a sklady proslulých značek portského vína. I když se víno portského typu vyrábí na různých místech světa, to pravé portské pochází samozřejmě odsud. Tak jdeme ochutnat!

Po mostě přejdeme Douro na jeho jižní břeh a seběhneme z kopce dolů k řece. Hned vedle promenády na nábřeží Vila Nova de Gaia se nachází spousta vináren a restaurací, ve kterých návštěvníkům servírují lahodné nápoje místních vinařů. Jdeme promenádou po proudu řeky a vybíráme, do kterého z podniků  se veselým personálem necháme pozvat. Tolik značek a tolik chutí! Ale je jasné, že zde neuděláme chybu v žádném případě. Usadíme se na venkovní terase pod velký čtverhranný slunečník. Číšník pohotově přináší jídelní a nápojový lístek, na kterém samozřejmě hraje hlavní roli červené a bílé portské víno. Chvíli váháme, ale nakonec zůstaneme u červeného.

„A dáváte přednost Ruby, nebo Tawny?“ ptá se číšník. Vybíráme výraznější Tawny a objednáváme rovnou celou láhev. Jsme konec konců čtyři. Přináší nám ji v nerezovém kbelíku plném ledu, aby víno na slunku nezteplalo.

„Na zdraví!“ Sklenice cinknou o sebe a my se necháváme unášet lahodnou vůní a chutí ovoce. Zdejší vinaři jsou skuteční machři.

Pijeme víno, které nám díky vysokému podílu alkoholu rychle stoupá do hlavy, a kocháme se pohledem na protější břeh města s barevnými domy u řeky, jejíž vody protékají mezi svahy, na kterých zrály hrozny pro nápoj ve sklenicích před námi. Takhle chutná Porto.

Když slunce zapadá a mosty září

Nejkrásnější západ slunce je tady v Portu u řeky. Voda zlátne slunečními paprsky a siluety lodí rabelo se pohupují na vlnách. Vinárny žijí smíchem návštěvníků a tradiční portugalská hudba umocňuje večerní atmosféru klidu a pohody.

V družném hovoru nad sklenkou skvělého portského vína utíká čas rychle. Slunce zapadlo a je čas vrátit se do hotelu. Ten stojí samozřejmě na kopci na druhém břehu a my musíme vystoupat po klikatých uličkách k mostu Doma Luise I., jehož kovová konstrukce osvícená žlutými reflektory září do tmy jako dlouhá krajka natažená mezi břehy. Odměnou po namáhavém výstupu nám je pohled na osvětlené nábřeží řeky. Nad obzorem zahlédneme pás světlejší oblohy, kterým se uplynulý den loučí s námi i Portem.

 

Text a foto: Jiří Fišar

Rubriky

Vyhledat letenky

Typ letenky