Monitoring vlivu provozu

Letiště Praha, a. s., v souladu se zákonnými požadavky sleduje vliv provozu letiště Praha/Ruzyně na jednotlivé složky životního prostředí v zájmu předcházení znečišťování a snižování důsledků své činnosti na kvalitu vod, ovzduší, půdy...

Monitoring kvality podzemních vod

Provádíme pravidelné vzorkování vrtů – podle významu lokality 2× až 4× ročně. Odběry vzorků podzemních vod a jejich laboratorní zpracování pro nás zajišťuje odborná hydrogeologická firma.

Ve vzorcích se sledují především koncentrace ropných látek v podzemních vodách. Ve vybraných hydrogeologických vrtech pak také koncentrace chlorovaných uhlovodíků a dalších látek historicky spojených s provozem letiště. Výsledky sledování kvality podzemních vod shrnujeme v roční zprávě, kterou každoročně předkládáme orgánům státní správy.

V okolí Centrálního skladu leteckých pohonných hmot u obce Kněževes jsme některé hydrogeologické vrty vybavili moderním automatickým systémem. Ten sleduje výšky hladin podzemních vod a přítomnosti ropných látek na hladině ve vrtech. Instalace systému plně respektuje požadavky zákona o vodách a jeho prováděcích vyhlášek.

Monitoring povrchových vod

Monitoring povrchových vod přispívá k tomu, abychom komplexně vyhodnotili vliv provozu letiště na ekologický stav Kopaninského a Únětického potoka. Hodnotí se chemický stav toků na základě odběru a analýz vzorků vody a sedimentů. Ve vzorcích jsou sledovány nejen základní chemické parametry, ale i další chemické látky např. C₁₀-C₄₀, PAU, Cd, PFAS.

Je hodnocen také biologický a ekologický stav toků na základě sledování stavu společenstva organismů a nárostů.

Monitoring povrchových vod – data

Monitoring kvality ovzduší

Letiště Praha provádí:

pravidelně měříme vybrané zdroje produkující znečišťující látky, a to za účelem kontroly plnění limitů daných zákonem o ochraně ovzduší,
měříme kvalitu ovzduší na letišti a v jeho okolí,
sledujeme přehledy emisí z letadel na letišti a v jeho blízkém okolí.

Doposud žádná z měření neprokázala hodnoty, které by překračovaly imisní limity stanovené platnou legislativou.

Sledujeme rovněž emise, které vznikají při jednotlivých fázích letu letadla – přiblížení, přistání, pojíždění a vzletu (tzv. LTO cyklus).

Monitoring ovoce a zemědělských plodin

Ve spolupráci s Vysokou školou chemicko-technologickou v Praze monitorujeme ovoce a zemědělské plodiny. Jako vhodné vzorky, které odrážejí potencionální nebezpečí ve vztahu k ohrožení potravního řetězce člověka i zvířat, byla vybrána jablka, pšenice, jahodové listí a trvalý travní porost.

Ve vzorcích se stanovuje obsah těžkých kovů a organických látek. Z výsledků vyplývá, že odebrané vzorky splňují dokonce i požadavky kladené na dětskou výživu.

Výslednou, souhrnnou roční zprávu o monitoringu zasíláme obcím a městským částem, v jejichž lokalitách vzorky odebíráme.

Monitoring půd a zemin

V rámci přípravy investičních akcí odebíráme vzorky zemin a půd v určených lokalitách. A to nejen v samotném areálu letiště, ale i pod příletovými a odletovými koridory.

Rozbory zemin a půd prokazují, že se dlouhodobý provoz letiště na kvalitě půd v areálu letiště a jeho okolí neprojevuje (v rozsahu sledovaných škodlivin).

Monitoring nových polutantů

Letiště Praha se dlouhodobě zaměřuje na monitoring škodlivin ve vodě, ovzduší, půdě a zemědělských plodinách. Kromě klasických metod využívá rovněž tzv. biomonitoring, v jehož rámci sleduje obsah škodlivin v pylu a medu od letištních včel. V současné době však sleduje nad rámec legislativních požadavků rovněž zcela nové polutanty z řad pesticidů a perzistentních organických látek, například perfluoroalkylované sloučeniny (PFAS). Je tak zřejmě jednou z prvních společností, která se na monitoring těchto látek zaměřuje.

V roce 2022 je realizován rozsáhlý monitoring nových polutantů a získaná data komplexně hodnocena v Analýze rizik nových kontaminantů, která v závěrech navrhne varianty dalšího postupu řešení. Analýza rizik je zpracovávána v souladu s metodickým pokynem MŽP, dodržuje tedy závaznou osnovu a věcný obsah závěrečné zprávy analýzy rizik.

Tento projekt je spolufinancován Evropskou unií – Fondem soudržnosti/Evropským fondem pro regionální rozvoj v rámci Operačního programu Životní prostředí.

Více informací zde

PFAS látky v průmyslové výrobě, službách a dopravě

Co jsou to PFAS látky

Jedná se o skupinu perfluoroalkylovaných součenin, zejména perfluorooktansulfonát (PFOS), kyselinu perfluoroktanovou (PFOA), a další (celkem více než 4 700 látek)
V případě PFOS a PFOA se jedná o synteticky vyráběné chemikálie, které byly v minulosti hojně využívané v celé řadě odvětví, při záchraně lidských životů při požárech a rovněž v obalech na potraviny a spotřebním zboží
Rozbory krve ukázaly, že prakticky všichni máme malé množství těchto látek v krvi vzhledem k jejich přítomnosti v celé řadě produktů včetně produktů přicházejících do kontaktu s potravinami
Látky se bohužel pomalu rozkládají a přetrvávají až desítky let v životním prostředí
Některé z nich (PFOS a PFOA) se dostaly na seznam zakázaných látek pro výrobu široké škály produktů (Stockholmská úmluva a Směrnice EU), ovšem náhrady za ně jsou často opět PFAS látky nedostatečně prozkoumané z hlediska jejich dopadů na lidské zdraví. Do roku 2011 bylo využití nejznámější látky PFOS běžné a naprosto v souladu s legislativou

Kde se PFAS látky nacházely

Potravinové obaly (obsah až 11,5 %) – ochrana proti vlhkosti, nejčastěji obaly na popcorn, máslo apod.
Teflon na výrobu nepřilnavého kuchyňského nádobí
Gore-Tex – voděodolná vrstva outdoor oblečení a obuvi, ale vyžití i v jiných textilních materiálech
Lyžařské vosky
Vosky a čisticí prostředky na podlahy
Aditiva v barvách
Aktivní složky biocidů
Hydraulické kapaliny v letectví
Hasební pěny
Elektrotechnika a fotografický průmysl jako zpomalovače hoření

Použití PFAS látek v letectví

Hydraulické kapaliny
Hasební pěny

Rovněž Letiště Praha využívalo do roku 2011 v souladu s tehdejší platnou legislativou zejména hasební pěny s obsahem PFAS.
V současné sobě věnuje letiště jako společnost odpovědná k životnímu prostředí nemalé prostředky na monitoring výskytu PFAS látek v povrchových a podzemních vodách, zemině a rostlinách.

V důsledku využívání hasebních pěn s obsahem PFAS látek v minulosti se mohou v podzemních vodách areálu letiště a jeho nejbližšího okolí tyto látky v minimálním množství vyskytovat. Jedná se a historickou ekologickou zátěž, která vznikla v době, kdy využití těchto látek bylo zcela legální a běžné. Jejich případný výskyt v povrchových a podzemních vodách v areálu letitě je předmětem probíhajícího monitorování a vyhodnocení rizik.

Limitní hodnoty

Povrchová voda

V Nařízení vlády č. 401/2015, o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění povrchových vod a odpadních vod, náležitostech povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových a do kanalizací a o citlivých oblastech jsou stanoveny limity pouze pro PFOS.

norma environmentální kvality pro PFOS je účinná od 22.12.2018:

Ukazatel	Značka, zkratka nebo číslo CAS^A)	Jednotka	Norma environmentálni kvality (NEK)^B)
			NEK-RP^C)	NEK-NPK^D)
perfluoroktansulfonová kyselina a její deriváty	PFOS 1763-23-1	μg/l	6,5x10^{-4 2)}	36

Podzemní voda a zeminy

Limit není v ČR stanoven.

Pitná voda

V přípravě je nová směrnice EU pro pitnou vodu (DWD), která nově zahrnuje i PFAS látky. V návrhu jsou 2 parametry: Total PFASs s limitní koncentrací 500 ng/l a Sum PFASs (zahrnuje 20 definovaných látek včetně PFOS, PFOA, PFHxA, PFHpA, PFHxS) s limitní koncentrací 100 ng/l.

Limitní hodnoty pro pitnou vodu jsou obecně vždy stanoveny pro nejcitlivější skupinu obyvatel, tj. pro kojence a předpokladu dlouhodobého příjmu.

Pro představu: jde o řádově o 100, resp. 500 kapek nebo také 1, resp. 5 čajových lžiček rozpuštěných v bazénu olympijských rozměrů.

Kroky, které učinilo Letiště Praha s cílem eliminovat rizika způsobená výskytem látek PFAS

Letiště v souladu s novou legislativou přestalo od roku 2011 používat hasební pěny, které by obsahovaly nadlimitní množství PFOS, resp. PFOA. Do roku 2011 byly hasební pěny používány v souladu s tehdy platnou legislativou, stejně jako v případě jiných hasičských záchranných sborů v podnicích se skladováním většího množství ropných látek.
Nové dodávky hasebních pěn jsou vždy testovány na obsah PFOS a PFOA nehledě na prohlášení dodavatele
Důkladně prověřilo všechny doposud používané chemické látky, zda neobsahují PFOS a PFOA
Letiště plánuje do roku 2022 provést veškerou výměnu pěnidel za pěnidla zcela bez PFAS látek (tedy i těch, jejichž použití není v současné době zakázané nebo omezené)
Výcvik s pěnidlem je v areálu LP zakázán. Plnohodnotný výcvik s pěnidlem, který je pro jednotku HZS stěžejní, probíhá v zahraničí ve specializovaných střediscích, kde je veškerá voda jímána a čištěna a současně se používají cvičná pěnidla.
Při cvičení záchranných složek probíhajících na letišti nedochází k použití hasební pěny a i při zásazích při požáru je pěna použita pouze v nezbytně nutném případě
Letiště plánuje investici do vybudování tréninkové plochy Hasičského záchranného sboru LP s odvodem hasebních pěn a jejich případnou recyklací
Provedlo monitoring výskytu PFAS látek v povrchových a podzemních vodách, zemině a rostlinách
Rozšířilo monitoring o okolí letiště s cílem zjistit potenciální rozsah kontaminace prostředí
Navázalo spolupráci s akreditovanou laboratoří pro rozbory a konzultace v oblasti výskytu látek PFAS (VŠCHT)
Letiště průběžně informuje o probíhajícím monitoringu Českou inspekci životního prostředí, Povodí Vltavy, MŽP a Magistrát hl. města Prahy.
Připravuje realizaci důkladné analýzy rizik těchto látek v areálu letiště a jeho bezprostředním okolí.

Letiště Praha věnuje i nadále zvýšenou pozornost možnosti výskytu látek PFAS v životním prostředí. Situaci neustále monitoruje, konzultuje s odpovědnými odbornými stáními orgány i nezávislými vědeckými institucemi. V minulosti letiště uskutečnilo několik kroků nutné k eliminaci rizik a ve svém úsilí v tomto ohledu pokračuje i nadále.

Letiště Praha je jedním z mála letišť v Evropě, které se této problematice tak širokým způsobem věnuje. Přesto, že letiště patří z pohledu rozsahu možných rizik ke spíše zanedbatelným zdrojům látek PFAS v životním prostředí, situaci nepodceňuje a intenzívně se zabývá jejím řešením.